Zub

Martínek byl hodně dlouho bez zoubků. Čekali jsme to, i Ondra měl první zoubek až ve 12ti měsících. Jenže Martínkovi jako první vylezly horní dvojky. Vypadal kouzelně - jako upírek. A i jsme mu tak říkali. Bylo to moc roztomilé, nezvyklé a moc mu to slušelo... Pak se za pár týdnů vyklubaly i horní jedničky. Předcházela tomu nějaká ubrečená noc a teplota, co zmizela tak rychle jako se objevila. Jenže dolní zoubky pořád nikde. Za chvíli mu bude 17 měsíců...

Teď už asi čtvrtou noc se Martínek budí snad co 2-3 hodiny. Je to hodně vyčerpávající pro mě, pro něj i pro našeho taťku. Možná i pro naše sousedy, ale zatím si nikdo nestěžoval. Ale já si říkám, že všechno musí mít svou příčinu, že nám to Martínek určitě nedělá naschvál.

A taky že ne. Před chvílí jsem objevila zub číslo 5 - jeho pravou dolní jedničku. HURÁÁÁ. 

Mimochodem - tajně doufám, že se teď zase pořádně vyspím :-)