Kouzelná školka

Ondra vzorně snídá a u toho se mě ptá:

"Mamíííí, je v koupelně ještě ta rybička?"

"Jaká rybička, Ondrášku?" a fakt nevím. Vytahuju z postýlky Martínka, že ho přebalím a převleču než taky dostane snídani.

"No ta, jak jsem ji zachránil a dal do vodičky!"

Jo, tak už mi to došlo. Určitě myslí ten kelímek plný vody a v něm plastovou rybičku, co nechal včera po koupání stát na vaně. Ten, co jsem pak vylila a dala i s rybičkou uschnout k ostatním hračkám. Jdu Martínkovi umýt prcku a pohledem zkontroluju, že kelímek na vaně opravdu nezůstal.

"Ondrášku, tu rybičku jsem vylovila a už tam není!" volám na Ondru z koupelny.

"A proč? Ona tam přece plavala! Ona přece potřebuje vodičku!"

"Nepotřebuje, ona Ti vydrží i na suchu, neboj." A Marťu už oblíkám do tepláčků. Jsem šikovná, jak zvládám obstarat obě děti :-)

"Přece potřebuje! Rybičky musí plavat ve vodičkách!"

A začíná být smutný, určitě začne plakat a pak odmítne jíst. Klasický scénář. Musím honem něco vymyslet...

"Ondrášku, neplač. Ona tu vodičku nepotřebuje. Tvoje rybička je určitě kouzelná."

"Kolka, " zařechtá se Marťa a dá jasně najevo, že náš rozhovor poslouchá a taky se chce zapojit. 

"Kolka" je totiž školka a Kouzelná školka začíná v televizi o půl 9té. A Marťa to ví. Nebo aspoň tuší. Když máme po snídani, tak si ji pustíme. Nebývá to však moc často...

A nestihnem ji ani dnes, protože Ondrovi se nechce pít mlíko a Marťa se taky divně tváří na svoji misku. Navíc se budeme bavit se o rybičkách a vodičkách a Marťa bude opakovat kde co, protože to je zrovna něco, co ho začalo děsně bavit.

PS Martínek umí říct např. peřina, polštář, pytel, počítač, gaťata, pyžamo, bodyno, korálky, kožíšek,.. Samozřejmě trochu v té jeho hatlamatla, ale některá slova, jako třeba kos, jsou naprosto srozumitelná. Je to šikulka :-)