Náš Martínek nejí kousky. Je mu už skoro rok a půl a stále má všechno jídlo kašovité konzistence. Úplně všechno důkladně mixuju. Občas zkusím mixér vypnout o něco dřív, občas v jídle nějaký pidikousek zůstane. Marťova reakce je ale vždy stejná - zvrací obloukem. V lepším případě jen půlku snědeného, v horším všechno, v nejhorším jde ven i předchozí jídlo.
Je mi jasné, že se to musí neustále zkoušet. Takže zkuším. Ovšem přiznávám, že intervaly mezi jednotlivými pokusy prodlužuju, protože zvracející dítě - to je nic moc pohled. Momentálně jsem spíš ve fázi beznaděje a nezkouším to skoro vůbec. Už jsem to konzultovala i s naší pediatričkou. Ta jen naznala, že holt některé děti mají s kousky problém dlouho, že u někoho to přetrvává i do dospělosti. A radila, ať mixuju dál a tak nějak postupně to zkouším.
A já zkouším. Čas od času mu dáme piškot, ten už někdy zvládne, někdy mu zaskočí a dáví se, ale už si napamatuju, kdy ho vyblinkal naposledy.. Už si troufneme dát mu i rohlík. Něco máličko pojí, kousek mu zaskočí a dáví se, ale obloukem už dlouho neletěl. Pravda, po březnovém zážitku jsem mu ho na čas odmítala dávat úplně. To jsme totiž byli nakupovat a on si rohlík doslova vyžankal - jenže pak 3 hodiny po obědě vyzvracel v kočáře komplet celou porci špenátu. Ano, všechno bylo nechutně zelené...Blééééé :-(((
A dnes překvapil. Opět jsem měla pro něho k obědu oranžovou žbryndu (téměř všude mu dávám mrkev, protože je sladká a mu to pak chutná). Už je to ale pro něj nuda, takže se vůbec nedivím, že není nadšený a jí to spíš jen proto, aby něco pojedl. Jenže dnes se natahoval po mé polívce. Na lžičku jsem nabrala jen čistý vývar, to mu zachutnalo a že ještě. "I ty potvůrko," říkám si - a na další lžičku jsem už nabrala kostičku brambory. A překvapivě ji snědl. Pak ještě jednu a nakonec i mrkvičku.
Tak super, zase jsme se posunuli kousek dál. Nepřestávám doufat, že moje děti jednou budou jíst normálně. Martínek kousky a Ondra standardní porce, do kterých ho nikdo nebude muset nutit. To je takový můj sen. Někdy si říkám, že je to sci-fi, ale sním o tom pořád...
Žádné komentáře:
Okomentovat