Úterý nám přálo, bylo nádherné jasné počasí. Rozhodli jsme se pro den plný zážitků a rozjeli jsme se do Ramzové. Auto jsme nechali na pakrovišti a dál už pokračovali pěškobusem - tedy jak kdo... Martínek si opět spokojeně hověl v krosničce :-)
Cílem výletu byl Šerák. Ale po svých jsme šli jen kousek, protože jsem se práskli přes kapsu (a to byly děti zdarma!) a rozhodli se jet lanovkou. Původně jsme zvažovali pouze směr tam, ale po obhlídce terénu a zhodnocení Ondrové fyzičky bylo jasné, že koupíme zpáteční.
Napřed jsme jeli čtyřsedačkovou na Černavu, tam se přesedlo a pokračovalo se dvousedačkovou nahoru na Šerák. Musím říct, že když jsem pak jela jen já a Marťa v krosně, měla jsem fakt strach, aby se nám podařilo správně vysednout. Ale nenechala jsem se tím rozhodit a opravdu jsem si užívala nádherný výhled. Celá cesta lanovkou trvala asi půl hodiny, takže času na kochání bylo víc než dost :-)
Nahoře stojí chata sv. Jiří, od lanovky se k ní jde ještě asi půl kilometru do mírného kopečka. Opět se bylo čím kochat - prostě "to jsou panoramata!" No však jsem taky byli 1350 metrů nad mořem :-)
V restauraci jsme si dali kulajdu, kafíčko, medovník, koupili turistickou známku, kluci se vylítali a vyřádili a hurá zase zpět. Kousek od chaty se nám poštěstilo vidět srnku, což byl pro Ondru zážitek jak hrom :-)
Dolů jsme tedy opět jeli lanovkou, docela foukalo - a mám pocit, že tohle bylo to kritické místo, kde se Martínek, byť teple oblečený, nachladil a tuhle "rýmečku" jsme si pak doma celé září vzájemně předávali :-(
Dole v Ramzové nás ještě zlákaly minikáry. Já a taťka jsme se střídali, Ondru jsme si vždy posadili na klín a jelo se. Bylo to bezvadný! Bohužel při páté jízdě, kdy jsem řídila já, jsme vyjeli z dráhy a při následné snaze se opět rozjet se Ondra bouchl tak nešťastně, že si narazil čelo a především rozbil sklo u brýlí. No ještě že ty brejličky měl, jinak by patrně přišel o oko... Fuj :-(((
Den jsme zakončili mini prohlídkou vesničky Branná, která má status městské památkové zóny.
Ač rozlohou opravdu malá vesnička, nacházel se tam zámek Kolštejn, zbytky hradu stejného jména, naproti nim kostel sv. Michala, starobylá radnice, upravené náměstí, na něm velké relax centrum opět jménem Kolštejn a úžasná cukrárna s ještě úžasnějšíma trubičkama :-) Vesnička rozhodně stála za vidění a věřím, že se tam ještě někdy vrátíme - na zámku se totiž konají noční prohlídky s loučemi, což mě pochopitelně velice láká.
A tady jsou naše úlovky
Žádné komentáře:
Okomentovat