Už delší dobu mám chuť na tuhle mlsku. Myslím, že i taťka, ale ten pořád tvrdí: "Nedělej ho, je to zbytečný!" Mám pocit, že tím chce spíš uchránit sebe, protože pokaždý, když byl povidloň v lednici, tajně i veřejně na něho chodil :-) Odolávala jsem tedy svému pokušení dlouho... Pak jsem ovšem na Velikonoce nakoupila suroviny, takže nakročeno bylo :-) ale zase bysme toho sladkýho měli moc, tak se dělání povidloně odložilo.
A dnes mi tak přišlo, že nastala ta správná chvíle - taťka je pryč, Marťa spí, Ondra už zvládne mixovat a vůbec tak nějak v klidu a pohodě pomáhat v kuchyni, takže jsme se do toho s Ondráškem dali. Složitého na tom není nic, jen to chvilku trvá. Ale stojí to za to.
Suroviny
4 balíčky bebe sušenek - 2 tmavý a 2 světlý
1 tvaroh (v pův. receptu jsou dva, ale je to podle mě zbytečně moc)
1 šlehačka ke šlehání
1 zakysaná smetana
1 ztužovač šlehačky
cukr dle chuti
povidla
Na plech se dá pečící papír, ten se lehce navlhčí, aby po něm sušenky neklouzaly. Bohatě stačí přejet mokrou rukou. A pak už jen mažeme bebečka povidlama a rovnáme je na plech na střídačku jako šachovnici. Je lepší mazat každkou sušenku zvlášť - dělá se to líp.
Až je hotovo, potřeme rozmixovanou směsí (šlehačka,cukr a ztužovač, k tomu pak přidat tvaroh smíchaný se zakysačkou) - tohle u nás dnes dělal Ondra a byl nadšen, jak se dílo daří. Mixoval rovnou vše naráz, bylo to řidší než mělo být, ale to neva. Příště budem opět dělat raději zvlášť.
No a na to dáme opět bebečka potřená povidlama. Vznikne tak dezert vrstvený bebe-povidla-tvarohová směs-povidla-bebe. Ideální je, když se nechá v lednici do druhého dne uležet, bebe trochu zvlhne a při kousnutí neujíždí tvaroh ven. Ale víte co? Jde to jíst i bez uležení :-))))) Je to fakt děsná mňamka.
Žádné komentáře:
Okomentovat