Včera jsme byli s Ondrou na očním a dostali jsme předpis na nové brýle. Už jsou potřeba, protože ty stávající Ondru tlačí za ušima. Holt za ten rok, co je má, přecejen o něco vyrostl a jeho hlavička jakbysmet :-)
Ondra věděl, že budem vybírat nové brejličky, přišlo mi, že se na to těšil.
Před optikou jsme potkali popeláře a v tu ránu byly brejličky Ondrovi zcela ukradený, do optiky nepůjde a bude sledovat vyklápění popelnic... Naštěstí jim to šlo rychle a brzy zmizeli z dohledu, tudíž jsme se do optiky přecejen dostali.
Napřed jsem optičce vyložila svoje přání já - aby měl stejný brejličky jako doteď, jen o něco větší. Čili plastový s pružinkou, aby mu nesklouzávaly z očí. Hmmmm, problém - v jeho velikosti už se s pružinkou nedělají :-( No, nic se nedá dělat, zkusíme brejlky s brzdičkama. Pár jsem jich Ondrovi nasadila, pak na stojanu zalovil on a vytáhl si razivě oranžový, nasadil si je, koukl do zrcadla a byl velmi spokojenej. Jiný už nechce, vezmeme tyhle.
Myslela jsem, že mě omyjou... Smlouvavě a zatím ne moc důrazně jsem řekla ne. Optička byla moc příjemná paní, jistě má spoustu zkušeností s rodiči a dětmi při výběru brejliček, tak začala: "A proč ne tyhle? Jsou takový krásně barevný..."
"No právě..." já na to. A už mi hlava šrotovala, protože mi bylo jasné, že tohle bude na dlouho. Jsou proti mně dva.
"A vy nemáte ráda barvy? Svět je plný šedi, zkuste to vnímat jinak, podívejte jak je šťastný." A optička si zálibně prohlížela Ondru.
"Ale jo, jenže tohle je nějak moc..." Jasně, očička mu zářily, to jo. Ale tyhle brýle spíš plnily funkci reflexního prvku než pomůcky pro zlepšení vidění. Začala jsem mít podezření, že se optička chce zbavit právě tohohle kusu, určitě je nemůže prodat. Nebo mi chce vážně tvrdit, že se tyhle oranžové brejlky prodávají ve velkým???
"To si zvyknete, hlavně když je bude rád nosit. Neby vy nemáte ráda oranžovou?" zkouší to znovu optička.
Hmmm, umí to. "Právě že jo, oranžová je moje oblíbená barva. Jenže spíš na oblečení..." A ukazuju jí, že mám mikču do oranžova, taky na šustce tahle barva nechybí. Ale toho si už dávno musela všimnout sama...
Ondra s optičkou to na mě ještě chvíli zkoušeli, ale vítězem jsem byla já. Protože co je to výměna názorů? No přece když ke mně přijde Ondra se svým a odchází s mým :-)))) Sice to chvíli trvá, ale přesvědčování a ukecávání by mi ještě šlo :-)
Aby si Ondra přišel důležitej, nechala jsem ho vybrat látkové okluzory. Správně jsem předpokládala, že si vybere modrý s mašinkou. Ale optička konstatovala, že si máme vybrat dva. No a Ondra ukázal na červený s letadlem. Zářivě červený... Optička se na mě s úsměvem podívala. Okamžitě jsem pochopila, že nemá cenu Ondru přemlouvat, že modrej s letadlem by se k brejličkám hodil víc. A argument, že červená je pro holky by taky nezabral - protože letadlo je vyloženě klučičí záležitost. Nezbývalo tedy nic jiného než kapitulovat.
"Perfektní, vybral sis ty nejlepší, jsi borec."
Jojo, když jsem si naposledy kupovala nové brýle , tak jsem také z optiky vycházela jako naprostý vítěz, protože ono někdy si sehnat nějaké nové brýle je docela dost náročná věc a věřte mi, že to není jen tak jednoduché něco takového absolvovat :-D Jsem ráda, že to už mám konečně za sebou.
OdpovědětVymazat