Žádné dítě není tak roztomilé, aby matka nebyla šťastná, když konečně usne.
Ralph Waldo Emerson

neděle 22. dubna 2012

Muchač

K obědu máme kapra. Já pečlivě přebírám sousta pro Martínka a taťka zase vytahuje kosti z porce pro Ondru.
Klukům ukazuju kosti a vysvětluju, že ty se nejí a že když by se jim zapíchla někde v krku, museli by patrně k panu doktorovi. Na talířku uprostřed stolu se vrší hromada drobných kostiček a Ondra naznal, že je dáme spapat pejskovi.

"No to nemůžeme Ondrášku, tyhle kostičky pejsek nepapá, taky by se mu mohly zapíchnout do krku a pak by musel k veterinářovi."
"Jo-o?!? A kdo je to veterinář?"
"To je takový pan doktor, který léčí zvířátka. Třeba pejsky a kočičky, taky žirafy a žraloky."
"A slony taky, mami?"
"Jasně Ondro, slony taky. I koníčky a kravičky."
"A taky prasátka. A zebry. A včeličky."
Zamyslela jsem se: "No... včely bude spíš léčit pan včelař."
"A muchač taky léčí?"

Podívali jsme se na sebe s taťkou a než jsme vybuchli smíchem, svorně jsme zkonstatovali: "No jasně.... Muchy."

Žádné komentáře:

Okomentovat