Žádné dítě není tak roztomilé, aby matka nebyla šťastná, když konečně usne.
Ralph Waldo Emerson

neděle 11. srpna 2013

Pohádková galerie

Původní plán na dnešní odpoledne byl kapku jiný. Jenže Marťa se potřeboval víc prospat, takže z dlouhého odpoledne se stalo krátké odpoledne a musel přijít na řadu plán záložní. 

A tak jsme se vydali do Jiřetína do Pohádkové galerie řemesel. Paní majitelka tam měla samé zajímavé věci - vyřezávané obrazy, keramické postavičky, vitrážové obrázky, věcičky dělané drátkováním, různé batikované oblečení, knížky, co pohladí na duši, taky kolovrátek, na kterém prý spřádá ovčí vlnu - a tak bych mohla ještě chvíli pokračovat. 

Už dopředu mi bylo jasný, že kluci řeknou jen "hmmmm", nanejvýš je potěší, že si můžou nalepit do sešitku nálepku a přidat pár razítek. Martínek a následně i Ondra nakonec skončili u velkého dřevěného auta, na které nakládali velké dřevěné kostky, pak z nich i stavěli hrady a opravdu se jim to moc dařilo. Bohužel jsem ta jejich veledíla zapomněla vyfotit.

Ale paní tam měla pro děti ještě jedno lákadlo - v ceně vstupného byla totiž možnost udělat si vlastní výtvor. Kluci obhlídli pár předloh a rozhodli se téměř okamžitě - Ondra pro auto a Marťas chtěl za každou cenu pavouka. Oběma se "výrobka" (jak to nazval Ondra) moc povedla. Ondra na autíčku pracoval zcela sám, poctivě přiznávám, že s pavoučkem jsem Marťovi pomáhala. Marťas ještě nezvládne chytit tak drobné korálky a i přesné zacílení jednotlivých "dílků" mu dělalo trochu problémy. Nicméně snažili se oba a věnovali tomu naprosto stejné úsilí i čas - což mě překvapilo. Že to zvládne Ondra, to jsem samozřejmě předpokládala, ale že to bude skoro půl hodiny bavit i Martínka, to jsem teda fakt nečekala...Mimochodem všiměte si, že sluníčko má brýle :-))))


Po návratu do Cvikova jsem ještě jen tak mimochodem zvládli vyjít křížovou cestu. Nevím, jestli je to z fotky vidět, ale je to vcelku kopec. Od loňska byl vidět pokrok - kluci to vyšli naprosto v pohodě, žádné pobrekávaní jak loni, že už nemůžou a že je bolí nožičky :-) U každého obrazu jsem se zastavovali, přečetli text kluci zase utíkali k dalšímu. Taky sbírali klacky, přemýšleli, kdo z nich našel ten větší a lepší, pak si je měnili, no sranda to byla :-) U obrazu, kdyJežíše přitloukali ke kříži, se Ondra zamyslel a pak jen s respektem konstatoval "a jééééje...." 
Loni jsme na křížovce byli aspoň 4x, je to hned vedle léčebny - proto mě docela překvapilo, že si to kluci nepamatovali. Marťa teda pak říkal "já si to pamatujuuuuu", ale určitě kecal :-)












Žádné komentáře:

Okomentovat