V květnu jel Ondra se školkou na výlet do zoo v Jihlavě. Když jsem si ho odpoledne vyzvedávala od školky, hned jsem se dychtivě ptala: "Tak co, jaký to bylo?"
A Ondra mi odpověděl: "Já jsem seděl v autobuse vedle Zuzanky."
Tak jsem konstatovala, že je to moc fajn a zase se vyptávala, jaký zvířátka tam viděl, jaká byla cesta a jak se mu tam líbilo.
Načež Ondra dodal: "Vedle mě seděla Zuzanka a já jsem byl rád. Moooc rád."
A tím to skončilo. Přísahám, že jsme se o samotné zoologické zahradě nedozvěděli nic. Tedy když pominu fakt, že měli pak kreslit nějaké zvířátko, co je tam nejvíc zaujalo, a Ondra nakresli "orela".
Mimochodem - že je to orel jsem poznala pouze proto, že to tam paní učitelka napsala. Z Ondrova popisu jsem pochopila, že je to orel stojící, nikoli v letu, a má roztažený křídla. A uši mu přimaloval proto, že si prostě myslel, ža uši má každej.
Nicméně od té doby jsme doma věděli, že Ondrovi se líbí Zuzanka.
Jednou jsem ho vzala k sobě do práce a Ondra si se zájmem prohlížel můj služební průkaz. Koukal na fotku a radostně vykřikl: "Mamíííí, Ty vypadáš jako Zuzanka!!!" Nevím, na kolik by Zuzanka byla potěšena, že mi je podle Ondry podobná, ale můžu říct, že mě to potěšilo dost :-) Kolegyně se smály, svým způsobem i dojatě záviděly, že mi Ondra vysekl takovou krásnou poklonu. A mně došlo, že Zuzanka nebyla a není jednodenní záležitost. Ta holčička mě začala víc zajímat.
A tak mi ji Ondra jednou ukázal v šatně. A co myslíte? Jo, Ondra má vkus :-) Opravdu to je moc pěkná holčička, s blonďatými vlásky a milým úsměvem. S její maminkou jsme to probraly, řekla jsem jí o Ondrových dojmech z výletu a oběma nám to přišlo moc hezký.
Čas od času se Ondra o Zuzance zmínil, že se mu pořád líbí. Tož fajn - je na ženský, umí si vybrat tu nejhezčí a má výdrž. To se cení :-)
Nedávno jsem dělala úklid v pokojíku a našla staré poklady, takové drobnosti ještě po mně. Mezi těma blbůstkama bylo i růžové srdíčko, co se dá pověsit na krk. Normálně by to letělo do koše, ale mě napadlo: "Ondro, podívej! Nechceš to dát Zuzance?" A Ondra celej nadšenej, že jo. Zuzanka však zrovna nebyla celý týden ve školce, pak byl Ondra nemocnej, takže k předání došlo až tento týden. Ondra nadšeně hlásil, že srdičko si Zuzanka vzala a už ho nosí na krku. Ondra jen zářil. A druhý den zářil ještě víc, protože Zuzanka mu přinesla panáčka, pana Policajta.
Včera jsem přišla pro Ondru do školky, Ondra si mě chvíli prohlížel a pak trochu zasněně řekl, že jsem opravdu podobná Zuzance. A že Zuzance řekl, že ji má moc rád. "No fakt mamííí, vážně jsem jí to tak řekl." A mě zajímá, co Zuzanka na to. "Taky mě má ráda," s naprostou samozřejmostí a vlastně i s pořádným sebevědomím konstatoval Ondra. "Pozval jsem ji k nám příští neděli. Tuto ne, to už jsem k nám pozval Matyáše a taky Míšu."
