Jill - 7. den

Dnes jsme si s klukama všichni tři po obědě pěkně schrupli, Marťa spal skoro 3 hodiny a my s Ondrou asi hodinku a půl. Bezvadný to bylo :-) Jejich večerní usínání byl pak sice vopruz, ale mně to moc pomohlo zregenerovat a načerpat nové síly. 

Do večerního cvičení se mi chtělo a nechtělo, ale tak je to vždycky. Ještě jsem se s pravidelným pohybem úplně nesžila. Ovšem jeden postřeh z dnešního dne mám - když jsme tu tak podle Jill poskakovala, přitom si otevřela okno a koukala ven na louku, na stromy, na hvězdy - nějak mi přišlo, že tohle zakončení dne je teď pro mě tady ve Cvikově vlastně normální...

Řeknu Vám - fakt hooodně příjemný pocit :-)

Cvičení mi přijde čím dál tím kratší, už si začínám uvědomovat, jak to přesně jde po sobě, už poznám, kdy se blížíme ke konci. Jenže na rozdíl od prvních dní ten konec toužebně neočekávám. Činky se mi zdají lehčí a lehčí, břišáky zvládají víc a víc, no dalo by se i říct, že si to začínám užívat...  Fakt že jo.

Mimochodem - kliků dnes 33+23 :-))))

A jak jsem byla tak rozjetá a moje spřízněná duše přes půl republiky taky, daly jsme ještě tři desetiminutovky s Kynychovou. Jsem na sebe pyšná. Ovšem jak budu zítra hekat, to zatím netuším.