Žádné dítě není tak roztomilé, aby matka nebyla šťastná, když konečně usne.
Ralph Waldo Emerson

úterý 22. května 2012

Druhý týden ve Cvikově

Neděli jsem opět pojali odpočinkově. Dopoledne jsem se šli projít ke koníčkům. Je to kousíček zdejším lesoparkem, výběh pro koníky sousedí s areálém léčebny. Bylo škaredě, zima, mokro, ale procházka se vydařila. Pokračovali jsme dál kolem Vodníka, pak nahoru do kopce k Budulínkovi. Tam jsem prolezli dírou v plotě a přes louku došli zhruba do půlky křížové cesty. Tu jsme vyšlápli až nahoru a na oběd jsme byli opět zpátky v léčebně.



Odpoledne jsme jsem vytáhli kola a Maťa pilně trénoval jízdu na koloodrážedle. Hodně se zlepšil, konečně pochopil princip a už sedí na sedátku a zkouší se odrážet nohama. Šikula je to. Za chvíli bude jezdit jako drak :-)



V pondělí dopoledne míváme skupinové cvičení a pak se jde na bazén. Ten si kluci náramně užili, vycákali se, dokonce se pak už ani moc nebáli vody. Potěšení z koupání převážilo počáteční strach a obavy. Super :-)
Odpoledne jsme se šli opět projít po arálu léčebny, k jezevcovi a Vodníkovi, cestou posbírat spoustu klacků a naházet kamínky do potoka.

V úterý dopoledne byl Ondra ve školce, takže na procházku po areálu léčebny jsem šla zase já a Martínek. Máme tu kamarádky - velkou a malou Míšu, malá Míša je zhruba tak stará jako Marťas, tak je to prima. 
Po obědě šel Ondra do školky na výtvarku, dělali modré neba a na ně lepili barevné deštníky. Moc se mu to povedlo.
Odpoledne jsem se šli opět projít po zdejším lesoparku, přidali jsme se k dalším dvěma maminkám, protože Ondra znal jejich chlapečky ze školky, zašli jsem nahoru k Budulínkovi a pak honem honem na večeři.

Ve středu dopoledne opět krátká procházka s Martínkem  a Míšou po lese, po obědě jsem si pěkně schrupli, takže z plánovanýho velkýho výletu sešlo. Nicméně pak jsme aspoň chvíli zašli ven, posunuli jsme si večeři a kluci večer jezdili na kolech.

Ve čtvrtek ráno klasická procházka s velkou a malou Míšou. Dětem se moc zalíbil pařez, tak ho zkoumaly a zkoumaly :-) 



Po obědě zašel Ondra na flétničku a pak už honem honem sbalit batoh a tašku a vyrazili jsme výlet organizovaný léčebnou. Cílem byl Trixi park v Německu, což je takové větší kryté koupaliště. Maťu to hodně bavilo v cachtáku pro mrňata, mně a Ondrovi se zase moc líbilo ve vířivce. Voda jak kafe, no užívali jsem si to. Nakonec jsem vyzkoušela ještě tobogán a protože to bylo fakt super, vzala jsem na něj i Ondru. Ten byl nadšenej. Kdyby se nemuselo už odjíždět, dokázal by tam jezdit až do večera.

V pátek ráno jsem nestihla Ondru dát do školky, protože fakt dlouho snídal. Tak jsem pak šli na chvíli ven všichni tři, opět trénovat jízdu na kole.  Po obědě jsem zašli s Ondrou na logopedii a odpoledne všichni tři krmit koníky. Ti tam ale nebyli, tak jsem jim tam aspoň hodili rohlík. No a opět jsem se prošli lesoparkem. Je tu nádherně, tak ani moc nevadí, že stále chodíme sem a tam.

V sobotu bylo nádherný počasí. Na dopoledne jsem měla zamluvenej bazén, ale ještě před tím jsem šli na chvíli ven, projet se na kolech. Bazén jsme si s klukama báječně užili, už se vůbec nebáli vody a protože měli rukávky, nebála jsem se o ně ani já :-)

Na sobotní odpoledne jsme si naplánvali delší výlet s velkou a malou Míšou. Od léčebny jsme šli po modré značce do kopce kolem křížové cesty a pak dál lesem. Chvíli jsme se zastavili u vekého krmelce. Pak jsme pokračovali po lesní cestě, z které byly vidět skály, dokonce i rybník. Celkem rychle jsem se dostali zase k léčebně. Tam se nám ještě nechtělo, takže jsem si procházku prodloužili až do Cvikova na náměstí, dali si zmrzlinu a pak jsem si to šupajdili do kopečka zase zpátky. Ani se to nezdálo, ale nachodili jsme zhruba 5,5 km. Maťu jsem samozřejmě poponášela, nicméně minimálně 3 kiláky šel po svých. Večer byli unavení, tak zalehli a chrupčili až do rána. Ani nepostřehli, že chvíli před desátou večer za námi  přijel taťka :-)


Žádné komentáře:

Okomentovat