Neděli jsem opět pojali odpočinkově. Dopoledne jsem se šli projít ke koníčkům. Je to kousíček zdejším lesoparkem, výběh pro koníky sousedí s areálém léčebny. Bylo škaredě, zima, mokro, ale procházka se vydařila. Pokračovali jsme dál kolem Vodníka, pak nahoru do kopce k Budulínkovi. Tam jsem prolezli dírou v plotě a přes louku došli zhruba do půlky křížové cesty. Tu jsme vyšlápli až nahoru a na oběd jsme byli opět zpátky v léčebně.
Odpoledne jsme jsem vytáhli kola a Maťa pilně trénoval jízdu na koloodrážedle. Hodně se zlepšil, konečně pochopil princip a už sedí na sedátku a zkouší se odrážet nohama. Šikula je to. Za chvíli bude jezdit jako drak :-)
V pondělí dopoledne míváme skupinové cvičení a pak se jde na bazén. Ten si kluci náramně užili, vycákali se, dokonce se pak už ani moc nebáli vody. Potěšení z koupání převážilo počáteční strach a obavy. Super :-)
Odpoledne jsme se šli opět projít po arálu léčebny, k jezevcovi a Vodníkovi, cestou posbírat spoustu klacků a naházet kamínky do potoka.
V úterý dopoledne byl Ondra ve školce, takže na procházku po areálu léčebny jsem šla zase já a Martínek. Máme tu kamarádky - velkou a malou Míšu, malá Míša je zhruba tak stará jako Marťas, tak je to prima.
Po obědě šel Ondra do školky na výtvarku, dělali modré neba a na ně lepili barevné deštníky. Moc se mu to povedlo.
Odpoledne jsem se šli opět projít po zdejším lesoparku, přidali jsme se k dalším dvěma maminkám, protože Ondra znal jejich chlapečky ze školky, zašli jsem nahoru k Budulínkovi a pak honem honem na večeři.
Ve středu dopoledne opět krátká procházka s Martínkem a Míšou po lese, po obědě jsem si pěkně schrupli, takže z plánovanýho velkýho výletu sešlo. Nicméně pak jsme aspoň chvíli zašli ven, posunuli jsme si večeři a kluci večer jezdili na kolech.
Ve čtvrtek ráno klasická procházka s velkou a malou Míšou. Dětem se moc zalíbil pařez, tak ho zkoumaly a zkoumaly :-)
Po obědě zašel Ondra na flétničku a pak už honem honem sbalit batoh a tašku a vyrazili jsme výlet organizovaný léčebnou. Cílem byl Trixi park v Německu, což je takové větší kryté koupaliště. Maťu to hodně bavilo v cachtáku pro mrňata, mně a Ondrovi se zase moc líbilo ve vířivce. Voda jak kafe, no užívali jsem si to. Nakonec jsem vyzkoušela ještě tobogán a protože to bylo fakt super, vzala jsem na něj i Ondru. Ten byl nadšenej. Kdyby se nemuselo už odjíždět, dokázal by tam jezdit až do večera.
V pátek ráno jsem nestihla Ondru dát do školky, protože fakt dlouho snídal. Tak jsem pak šli na chvíli ven všichni tři, opět trénovat jízdu na kole. Po obědě jsem zašli s Ondrou na logopedii a odpoledne všichni tři krmit koníky. Ti tam ale nebyli, tak jsem jim tam aspoň hodili rohlík. No a opět jsem se prošli lesoparkem. Je tu nádherně, tak ani moc nevadí, že stále chodíme sem a tam.
V sobotu bylo nádherný počasí. Na dopoledne jsem měla zamluvenej bazén, ale ještě před tím jsem šli na chvíli ven, projet se na kolech. Bazén jsme si s klukama báječně užili, už se vůbec nebáli vody a protože měli rukávky, nebála jsem se o ně ani já :-)
Na sobotní odpoledne jsme si naplánvali delší výlet s velkou a malou Míšou. Od léčebny jsme šli po modré značce do kopce kolem křížové cesty a pak dál lesem. Chvíli jsme se zastavili u vekého krmelce. Pak jsme pokračovali po lesní cestě, z které byly vidět skály, dokonce i rybník. Celkem rychle jsem se dostali zase k léčebně. Tam se nám ještě nechtělo, takže jsem si procházku prodloužili až do Cvikova na náměstí, dali si zmrzlinu a pak jsem si to šupajdili do kopečka zase zpátky. Ani se to nezdálo, ale nachodili jsme zhruba 5,5 km. Maťu jsem samozřejmě poponášela, nicméně minimálně 3 kiláky šel po svých. Večer byli unavení, tak zalehli a chrupčili až do rána. Ani nepostřehli, že chvíli před desátou večer za námi přijel taťka :-)
Na sobotní odpoledne jsme si naplánvali delší výlet s velkou a malou Míšou. Od léčebny jsme šli po modré značce do kopce kolem křížové cesty a pak dál lesem. Chvíli jsme se zastavili u vekého krmelce. Pak jsme pokračovali po lesní cestě, z které byly vidět skály, dokonce i rybník. Celkem rychle jsem se dostali zase k léčebně. Tam se nám ještě nechtělo, takže jsem si procházku prodloužili až do Cvikova na náměstí, dali si zmrzlinu a pak jsem si to šupajdili do kopečka zase zpátky. Ani se to nezdálo, ale nachodili jsme zhruba 5,5 km. Maťu jsem samozřejmě poponášela, nicméně minimálně 3 kiláky šel po svých. Večer byli unavení, tak zalehli a chrupčili až do rána. Ani nepostřehli, že chvíli před desátou večer za námi přijel taťka :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat