Domácí veky a kuřecí salát

Recept na veky mám od maminky a ta ho má nejspíš od nějaké kamarádky, protože babička ani teta je nikdy nepekly. My ano, hlavně o Vánocích, případně slavnostních příležitostech. A protože silvestr a příchod nového roku takovou příležitostí zcela určitě je, mám hotovo a o recept se ráda podělím :-) 

A kuřecí salát doma mamka dělávala často, hlavně když zbylo maso třeba od oběda. Je to rychlovka, skvěle to chutná a myslím, že během vánočních svátků tahle mňamka patří spíš k těm lehčím a dobře stravitelným jídlům.

veky

500 g polohrubé mouky

30 g kvasnic

80 g másla (dala jsem zčásti máslovou heru a taky dobrý)

5 g soli

asi 250 ml mléka

vejce na potření (zbyly mi bílky, tak jsem potírala jen s nimi a taky OK)

já letos přidala trochu anýzu a drceného kmínu a můžu jen doporučit

Těsto jsem dělala v domácí pekárně, takže pro mě žádná práce a přesto skvěle zadělané. Mělo by být hodně tuhé, takže se případně nebojte přisypat trochu mouky. Uděláme 2-3 veky, necháme vykynout, potřeme vejce a pečeme ve středně teplé troubě (já na 150-160). Veky tvarujeme spíš do kulatých válečků, trochu se rozjedou a na řezu budou krásně oválné. Dobu pečení neodhadnu, ale to poznáte. Krásně voní.

kuřecí salát

nadrobno nakrájené kuřecí maso - buď zbytky pečeného nebo vařeného (já tentokrát udělala vývar z horních stehen a ty jsem do salátu obrala)

mrkev, celer, petržel, hrášek - uvařit jak na bramborový salát, v troše slané vody, příp. s trochou kyseliny citronové, aby se zachovala barva, pak nakrájet na menší kostečky

sterilované okurky - opět nadrobno nakrájet

lžička hořčice

sůl, pepř

majonéza

Vše smíchat, ochutit, nechat v chladu pár hodin odležet, možná raději přes noc, ale to se mi nedaří :-) No a pak už jen servírovat do mističek, k tomu nakrájet veku a... No vyzkoušejte sami. Dobrou chuť!

Ježíšek

Vánoce jsou tady. A s ním čekání na Ježíška. 

Ondra si letos nenapsal žádný dopis, že se uvidí, jestli se Ježíšek trefí. Stejně prý když si něco přál a napsal, tak Ježíšek nikdy nepřinesl všechno. Tož ať se letos ukáže a kdoví jak to všechno vlastně je...
Ondra chtěl napřed čekat u stromečku, aby ten zázrak viděl. Nicméně otevřeli jsem okno, sbalili zvonečky a prskavky a že se půjdeme projít. Ondra stále tvrdil, že jestli se cestou na procházku zase někomu bude chtít čůrat a ten dotyčný bude zbytek rodiny hledat čtvrt hodinu venku, tak je jasný, kdo nosí dárky. Já a taťka jsme si tedy klíče nevzali, hlavním klíčníkem se stal Ondra. Zamkl, pak si myslel, že už tam dárečky třeba jsou, tak odemkl, šel to zkontrolovat, ale nebylo tam nic, tak zase zamkl.  Šli jsme sousedům popřát šťastný a veselý a pak se projít ven. Cestou jsme cinkali a pálili prskavky.
Když jsem se vrátili, dárečky byly pod stromkem, okno přivřené... A ohromený Ondra zcela v šoku konstatoval: "On asi fakt existuje!?! a já už myslel, že jste to vy dva."  

Takže uf, letos ještě kouzlo Vánoc zachráněno :-)

Šťastné a veselé a všem přejeme tak báječné sousedy jako máme my :-)

Letošní vánoční cukroví

Letos jsem slíbila kamarádce, že jí napeču na Vánoce. A ačkoli jsem se chtěla ukázat v nejlepším světle, nevsadila jsem jen na jistotu, nýbrž vyzkoušela pár nových druhů. Nezklamal ani jeden, což velmi potěšilo.

Citrónové s mandlemi
28 dkg hladké mouky
18 dkg moučkového cukru
12 dkg másla
2 žloutky 
lžička citrónové kůry
4 lžíce citrónové šťávy
Postup:
Zpracujeme těsto - necháme odpočinout a vykrajujeme tvary. Ty potřeme vejcem a posypeme mletými/na drobno sekanými mandlemi (ořechy). Pečeme ve vyhřáté troubě, cca na 160.
Změklo do týdne a je to úžasně křehké cukroví.

Mokka cukroví - opravdu hodně kávové
370g hladké mouky
200g hery
110 g moučkového cukru
30 g jemně mleté kávy (opravdu tolik)
2 - 3 žloutky
vanilkový cukr
náplň: nutela, příp. s kofilou
poleva: moučkový cukr, horká silná káva i s logrem, pár kapek oleje,
čoko ozdoba nahoru
Postup:
Vypracujeme těsto, necháme přes noc odpočinout. Vykrájet a upéct tvary. Pak slepit nutelou, příp. do ní vmíchat kofilu. Potírat polevou a nahoru dát čokoozdobu - př. čoko kávové zrno, co jsem nesehnala, tak jsem dala jen čoko puntík.
Je opravdu hodně kafové, dětem asi moc chutnat nebudu, ale dospělým by mohlo.

Skořicová kolečka
300 g polohrubé mouky
200 g másla
100 g mletých lískových ořechů
75 g moučkového cukru
1 lžička kypřícího prášku do pečiva
1 vrchovatá lžička mleté skořice
špetka soli
Postup:
Vypracujeme těsto a necháme v chladu odpočinout. Pak vyválet na cca 3mm, vykrájet kolečka cca 4 cm a upéct 10 min na 200 stupňů. Upečené potírat máslem a obalovat v cukru se skořicí.
S těstem se pracuje velice špatně, je dobré ho hníst v igelitovém pytlíku, pod igelitem i rozvalovat, nepřidávat zbytečně mouku navíc. A těsto, s kterým nepracuju, mít v lednici. Při dělání tohoto cukroví si člověk dost zanadává, nicméně výsledek je tak vynikající, cukroví křehké, na jazyku se rozplývající, že do toho příště půjdete rádi zase :-)

Žít v jeskyni

"Mami, proč byly vynalezený byty?"ptal se mě dnes ráno Ondra. 

Hlavou mi problesklo CO? a vůbec jsem ho nechápala.

"No já bych chtěl žít v jeskyni. Taky bys chtěla žít v jeskyni?" 

"Já teda ne, musela tam být zima. A tvrdá zem. A museli se starat o oheň, aby nezhasl."

"To neva. V jeskyni to muselo být báječný."

Škoda, že mě ráno nenapadlo argumentovat tím, že neměli mobily, to by tam asi už žít nechtěl :-)

Martínkův adventní věnec

Letos jsem se s klukama přihlásila na adventní tvoření věnců. Paní organizátorka dodala veškerý materiál a nabídla svou profi pomoc. Na nás pak bylo, abychom si vybrali, co se nám líbí, a s její pomocí nebo sami vytvořili svůj vlastní věnec. 

Ondra byl bohužel nemocný, tak jsme na akci vyrazili pouze s Marťou. Ten je odjakživa tvořivé a kreativní dítě, tak mi bylo jasné, že bude ve svém živlu. A taky že jo. Marťa si vzal nůžky a štípací kleště a začal "porcovat" větve. Bavilo ho to neskutečně :-) Já se chopila korpusu a pomocí drátku jsem ho omotala těmito naštípanými větvičkami. 

Pak jsem Marťu usměrňovala ve výběru zdobícího materiálu, směrovala ho do béžové a červené, on si prosadil velikou hvězdu z provázku, dřevěné hvězdičky a spoustu zlatých perliček. Evidentně ho bavila práce s tavnou pistolí a když bych ho nezarazila, tak by lepil a lepil a lepil snad ještě dnes :-)

Paní organizátorka asi litovala, že cena byla za kus, nikoli za spotřebovaný zdobící materiál, neb to bychom se asi nedoplatili - musela na nás dost prodělat :-) Náš věnec tam mezi těmi ostatními minimalistickými dost čněl...  

Ale nám to neva, je náš a je takový, jaký ho Marťa chtěl.

Hezký advent všem :-)

Malé plněné rohlíčky

Tyhle rohlíčky jsem jedla u nás na šachovém turnaji a byly VYNIKAJÍCÍ. 

Hned jsem si řekla o recept - no a tady je. Zatím nemám vyzkoušeno, ale blíží se Vánoce a Silvestr, takže nemám strach, že bych to letos nestihla upéct :-) 

1/2 kg hladké mouky 
1 balíček kvasnic 
1 lžička cukru 
1/4 l mléka 
1 vejce 
1,5 dcl oleje 
sůl 

Uděláte kvásek, vlijete do mouky, všechny suroviny smícháte a vypracujete těsto, rozdělíte na 4 díly a hned začnete z 1. dílu válet obdélníkovou placku, rozpůlíte podélně, vykrájíte trojúhelníčky a plníte (niva+slanina,šunka+sýr), zabalit rohlíčky, potřít vajíčkem, posypat sezamem, kmínem. 
Pečete spíš pozvolna 175 st.C naprosto stačí do růžova. 
Je to na cca 70-80 ks.

Karate vs. Judo

Marťa se Ondry ptá: "Ondro, co myslíš, vyhrál by nejlepší judista nebo nejlepší karatista?"

Ondra neví.

A tak Marťa říká: "No přece karatista - on by toho judistu přepůlil!"

Domácí chleba s domácím máslem a domácí šunkou

Mít vše domácí je už nějakou dobu docela IN.

Přijde mi trochu legrační, že se lidstvo celá staletí, a ve dvacátém obzvlášť, snažilo, aby za člověka všechno dělaly stroje, aby se vše mechanizovalo a automatizovalo, aby se všichni specializovali a každý dělal jen něco, jen to, co umí - no a teď, ve století jednadvacátém, se vracíme zase o krok zpět.

Jestli je to tím, že tito "specialisté" začali hřešit na to, že danou věc nikdo jiný nedělal (a neuměl a nebo nevěděl, že by umět mohl) a tudíž kvalita začala tak trochu pokulhávat, někdy i velmi viditelně pajdat? Nebo že cena je již pro některé spotřebitele neakceptovatelná? A ani se nedivím, když v ceně finálního produktu se musí odrazit nejen cena základních surovin, ale i provozní náklady daného výrobce, a to včetně mezd, daní a odvodů z nich, zaplatíme dopravu, prodejce, reklamu... Vždycky si vzpomenu na svého prvního šéfa, který se naoko podivoval nad cenou čínských nudlových polévek - kdysi (a možná i teď) se prodávaly pod 5 Kč! Jaká je asi jejich výrobní cena, když v těch necelých 5 Kč je i obal, letecká doprava z Číny, marže obchodníka a také náklady na marketing a propagaci?  

Jasně, jsou věci, co doma neuděláte, ať již kvůli zručnosti nebo kvůli tomu, že byste si k tomu museli pořídit další "udělátka" a prostě by se to už vážně nevyplatilo.

Jenže je pořád hodně toho, co se doma vyrobit dá, s čím člověk nemá velké náklady navíc (jako vystudovaný ekonom bych měla mluvit o nákladech "mezních") a těžko říct, proč je zatím relativně málo těch, co na tohle přišli a uvedli to tzv. do praxe :-)

Nejsem žádný home made průkopník, na některé věci jsem líná a u některých mi přijde průmyslová kvalita OK. Ale trochu se snažím, to zase jo...

A tak jsem dnes ráno s nadšením zjistila, že můžeme snídat domácí chleba s domácím máslem a domácí šunkou. Nebo taky s domácí marmeládou. A nebo si dát domácí jogurt. A s chutí se zakousnout do domácích sušenek. A mohla bych pokračovat... 

Často si v těchto chvílích vzpomenu na svoji babičku. Byla jsem její jediná vnučka, do mě tedy vkládala své naděje o pokračovatelce domácího pečení, vaření a tak vůbec. Jenže za jejího života jsem se nijak zvlášť coby "hospodyňka domácí" neprojevovala. Víc jsem se věnovala matematice, studiu ekonomie, práci... Což byla pro babičku tak trochu španělská vesnice a troufám si tvrdit, že vůbec nedokázala pobrat a docenit množství mého úsilí tomu věnovaného. Jaké bylo její překvapení, když jsem upekla svoje první vánoční cukroví a ono bylo poživatelné! A vzhledné! A bylo zdatným konkurentem toho jejího :-) 

Škoda, že neviděla moje dorty, které jsem pekla klukům k narozeninám, že už nikdy neochutná moje vánoční cukroví, že se u mě nemůže stavit na pokec a na bábovku. Určitě by koukala, když by tu na ni čekal domácí chleba s domácím máslem a domácí šunkou a k tomu mohla popíjet domácí bylinkový čaj...
A možná že se na nás babi odněkud dívá, směje se, kam ten svět spěje a že to se mnou zase není tak špatný :-)))

PS tak ještě ty recepty

máslo

šlehačka 33% - ušlehat šlehačku a šlehat ještě dál, až se oddělí podmáslí a zbyde máslo. Podmáslí slít (a vypít, neb je úžasně lahodné), máslo ještě aspoň třikrát propláchnout v ledové vodě a je hotovo. 

šunka

1 kg kuřecího nakrájet na kostky, cca 1/3 rozmixovat na jemno (třeba ponorným mixerem), přidat 22 g soli, 4 g cukru moučka (nebo medu) a 1 dl vody a minimálně 20 minut míchat-hníst v robotovi, spíš dýl, aby se vše spojilo. Nechat 2 dny odležet v lednici, pak vařit buď ve formě nebo ve varných sáčcích, a to 2 hodiny na cca 80 stupňů (min 75, max 85, nutno opravdu hlídat). Nechat vychladnout a hotovo.

  

Razítkové sušenky II

přidávám další osvědčené recepty na domácí sušenky

VANILKOVÉ - připomínají trochu CLUBky.

350 g hl. mouky

150 g tuku

120 g curku moučka

1 vejce

1 žloutek

vanilkový cukr

1/2 prášku do pečiva

SKOŘICOVÉ

250 g hladké mouky

120 g cukru moučka

100 g másla

10 g skořice

1 vejce

Šachy

Už v tom jedem celá rodina :-) S klukama objíždíme šachové turnaje, fandíme jim a podporujeme je. Momentálně má více úspěchů Ondra, opravdu se mu daří. 

Marťa zatím spíš sbírá zkušenosti. Mám ale pocit, že se nevydrží dlouho soustředit. Takže po 2-3 partiích začne dělat chyby, nevezme soupeřovu nekrytou figurku, nechá si sebrat tu svou krytou a pak i tu, která tu první kryla, místo šachování sbírá pěšce a když už šach dá, tak krále nesebere a začne hrát jinou figurkou na opačné straně šachovnice. Podobných kiksů je na turnajích takovýchto špuntů vícero, prý jsou schopní i začít tahat pěšákama dozadu...  

Turnaje mají většinou stejný průběh - Marťa každou svou prohru obrečí, kolikrát už natahuje během partie, vyhrávat se mu moc nedaří a končí na posledních místech. Pravda, většinou patří k nejmladším, takže lepší umístění se od něho ani nečekají. Ale chápu, že být pořád vzadu moc motivující není a že možná právě proto na zadních deskách děcka o to víc bojují o každičký půlbod.

V pondělí jsme byli na turnaji, kde byli i opravdoví začátečníci, takže byla naděje, že i Marťa nějaký ten bodík vybojuje. A povedlo se, po třech porážkách se dočkal výhry. Jenže tohle zas pro změnu neustál jeho soupeř a začal opravdu hodně plakat. Protože jsem stála hned vedle a protože to znám, okamžitě jsem se dala do utěšování a chlácholení, i Marťu jsem nutila k nějakému sportovnímu gestu. Marťa kluka taky pohladil po vlasech, lehce ho objal a když jsem mu navrhla, ať klukovi taky něco hezkého řekne a utěší ho, tak jen konstatoval: "no jo, no... ale já jsem chtěl taky vyhrát!"

Marťu čeká mistrovství republiky. Zázraky se od něj nečekají, doma přípravě moc nedá a já jsem ráda, že to bere jako prima zábavu, nikoli jako nepříjemnou činnost. Přesto bych mu moc přála, aby se mu aspoň trošku zadařilo. Aby se štěstí aspoň někdy přiklonilo na jeho stranu. Aby nebyl znechucen, ale naopak příjemně navnaděn a chtěl hrát víc a víc - a především rád. To kdyby se povedlo, bude to úspěšná mise. Držte mu prosím pěsti!

Domácí nutela podruhé

Už jsme tu kdysi recept dávala http://kluciaja.blogspot.cz/2013/05/domaci-nutela.html
ale protože jsem ho ještě trochu vylepšila, musím se opět podělit :-)

Ve vodní lázni rozpustit cca 50 g čokolády - buď té na vaření nebo čoko figurky z Vánoc či Velikonoc a cca 30-50 g másla. Poté přidat plechovku salka a plechovku zahuštěného mléka (př. tatra). Až se směs zcela spojí, přidat nastrouhané mandle, odhadem 150-200 g, no dle chuti :-) Mandle jsem dala i se slupkou a celou hmotu jsem ještě vzala ponorným mixerem. Měly by být lískové oříšky, ale ty nemám, navíc mandle byly nedávno v akci - 1/2 kg za 119. 
Teplá hmota je tekutá, ve skleničkách v lednici zchladne a ztuhne, přesto zůstane v mazací konzistenci. 

Dietní to moc není, ale je to určitě zdravější varianta než ta kupovaná a cenově taky vyjde na míň. 

Hezké čokoládové dny

Domácí croissanty aneb plundrové těsto

Mám doma vykrajovátko na croissanty. Taková blbůstka, úplně zbytečná - sice budu mít rohlíček jeden jako druhý, na druhou stranu stejnou práci odvede i radýlko nebo třeba nůž. Jenže když už ho mám doma, tak co takhle ty croissanty zkusit upéct...?

Nejjednodušší způsob byl koupit listové těsto, rozválet, vykrájet trojúhelníky, zabalit do nich čtvereček čokolády na vaření a za chvíli je hotovo. Jenže upřímně - nic moc. Drobí se to, je to takové nijaké. Tak jsem zapátrala na netu (kde jinde, že...) a zjistila jsem, že pokud fakt budu chtít mít skvělé krosánky, tak mě nemine plundrové těsto. 

Teoreticky jsem tušila, co to je - něco jako listové, ale kynuté, takže 2 různé vrstvy, nějak se to skládá, překládá, je to pracné a neznám v okolí nikoho, kdo by to dělal a kdy by se s tím chtěl dělat. Hmmm :-((( Vzhledem k tomu, že jsem si doma nikdy nedělala ani to listové, byla to pro mě velká výzva. Ale co, maximálně se to nepovede, no ne?

Jenže ono se to povedlo! Pracné je to spíš časově, takže začít v 7 večer nebylo moc šťastné, ale jinak na tom nic není a zvládne to fakt každý. Jen dodám, že ačkoli se všude píše "zpracovat ručně", já za sebe na začátku nechala pracovat robota a krosánky se povedly.

suroviny

500 g mouky

6 g soli

60 g cukr krupice

50 g změklého másla

125 g mléka

125 g vlažné vody

20 g kvasnic (1/2 kostky)

250 g másla

1 vejce na potření

Nejprve si někam dejte kostku másla, ať si měkne. 

Ve vlažné vodě se rozpustí kvasnice s trochou cukru, cca 10 minut se to nechá stát.

Pak jsem do robota dala cukr, sůl, 50 g změklého másla, mléko a kvásek. Postupně jsem přisypávala mouku, aby se zadělalo hladké těsto.

No a pak už hurá na válení a skládání.

Těsto se vyválí na čtverec cca 30 x 30 cm a dá se na 3/4 hodiny do lednice. Mezitím vyválet máslo cca na 20 x 20 - jak se teď hodí, že už od začátku měkne :-) já jsem máslo pokrájela na plátky, naskládala mezi 2 igelity, trochu tomu pomohla válečkem a za chviličku jsem měla kompaktní máslovou placku. 

Na těsto se pak na koso položí rozválené máslo, celé se to složí jako obálka tak, aby se máslo zcela schovalo do těsta. Pak se ještě přehne na třetiny, jako když se skládá obchodní dopis a zabalené do potravinářské folie se dá minimálně na hodinu do lednice.

Pak znovu rozválet, poskládat opět na třetiny a to tak, aby se skládalo z jiných dvou stran než minule a pak zase šup na hoďku do lednice. Dát si pozor - jednou skládat z vrchu, jednou z boku. Celkem skládat minimálně 3x, čím víc, tím líp. Dá se v jednu chvíli rozválet a poskládat dvakrát. Důležité je, aby se při rozvalování máslo nerozpustilo a nevpracovalo do těsta.  

Nakonec dát do lednice odpočnout aspoň na 5 hodin, ideálně přes noc. Těsto stále pracuje, kyne, ráno ho bude 2x tolik. No a pak už naposledy vyválet, vykrájet trojúhelníčky, lehce naříznout, aby se dobře motaly. Dovnitř dát čtvereček čokolády nebo třeba kousek tvarůžku nebo taky nic. Nechat cca hodinu kynout na plechu, pak potřít rozšlehaným vajíčkem, péct cca 15 -20 minut na 180 -200 stupňů (já cca 20 minut na 180).

Jsou výborný, tak ať chutná.

no a tenhle obrázek by mohl pomoct.


EDIT:
našla jsem na netu vychytávku - vykynuté těsto rozdělíme na 8 dílů, které rozválíme do zhruba stejných kruhových placek. Ty pak potřeme rozměklým máslem a skládáme je na sebe. Že to není úplně pravidelné kolečko, vůbec nevadí. Pak sbalíme do nějakého úhledného balíčku tak, aby máslo bylo jen uvnitř. Dáme do lednice a po hodině rozválíme, viz původní postup. Fígl je v tom, že už od začátku máme více vrstev, takže netřeba tolikrát překládat. A když přeložíme, bude víc "lístkovat".  A když máslo dáte někam do tepla, třeba na topení (ne do mirkovlnky!), pak půjde mazat samo :-)

Dýňové muffiny

To jsem tak jednou sjížděla videa s různými nápady a narazila na tenhle recept. Dostala jsem na tyhle skvěle vypadající dýňové muffiny obrovskou chuť, všechny ingredience (nebo náhrady) byly doma, takže jsem neváhala ani minutu a do hodiny bylo nejen upečeno, ale z půlky i snězeno. 

A tak se ráda o tenhle recept podělím

sypké
250 g hl. mouky
1 lžička prdopeče
pepř, sůl (já dávám i muškátový oříšek)

tekuté
200 ml bílého jogurtu
50 ml mléka
2 vajíčka
70 ml olivového oleje (dala jsem slunečnicový)

sypké přisypeme do tekutého, lehce zamícháme, přidáme dýni hokaido orestovanou na kostičky, 2 polévkové lžice petrželové natě (neměla jsem, tak jsem nedala) a 150 g sýru feta (měla jsem balkán)

Muffiny pečeme 25 minut na 190 stupňů