Vánoce jsou tady. A s ním čekání na Ježíška.
Ondra si letos nenapsal žádný dopis, že se uvidí, jestli se Ježíšek trefí. Stejně prý když si něco přál a napsal, tak Ježíšek nikdy nepřinesl všechno. Tož ať se letos ukáže a kdoví jak to všechno vlastně je...
Ondra chtěl napřed čekat u stromečku, aby ten zázrak viděl. Nicméně otevřeli jsem okno, sbalili zvonečky a prskavky a že se půjdeme projít. Ondra stále tvrdil, že jestli se cestou na procházku zase někomu bude chtít čůrat a ten dotyčný bude zbytek rodiny hledat čtvrt hodinu venku, tak je jasný, kdo nosí dárky. Já a taťka jsme si tedy klíče nevzali, hlavním klíčníkem se stal Ondra. Zamkl, pak si myslel, že už tam dárečky třeba jsou, tak odemkl, šel to zkontrolovat, ale nebylo tam nic, tak zase zamkl. Šli jsme sousedům popřát šťastný a veselý a pak se projít ven. Cestou jsme cinkali a pálili prskavky.
Když jsem se vrátili, dárečky byly pod stromkem, okno přivřené... A ohromený Ondra zcela v šoku konstatoval: "On asi fakt existuje!?! a já už myslel, že jste to vy dva."
Takže uf, letos ještě kouzlo Vánoc zachráněno :-)
Šťastné a veselé a všem přejeme tak báječné sousedy jako máme my :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat