Učila jsem Martínka, aby mi řekl, jak se jmenuje. Musím říct, že to pochopil hodně rychle a po chvilce běhal po bytě s vítězoslavným pokřikem "já jsem Maťáááá, já jsem Maťáááá, já jsem MAŤA"
No a dejme tomu, že se jmenujeme Novákovi...
Když mi někdo volá, zvedám telefon a říkám "Dobrý den, Nováková"
A Martínek si to nedávno spojil a povídá "mamka je Nováková" a strašně se tomu smál... Takže na otázku "Martínku, jak se jmenuju?" se mi dostává odpovědi "ty jseš mamka Nováková"
"A Marťo, jak se jmenuje taťka?" ptám se dál. "Taťka je taťka Novák."
Ondra Martínkovi nadšeně sdělil: "já jsem Ondra Novák a ty jseš Marťa Novák!"
Martínek se tomu děsně směje, fakt se může uřechtat, když sám říká: "Já jsem Maťa Novák. Já jsem NOVÁK!"
Ale podle intonace je poznat, že se mu to líbí a je na to náležitě hrdej. Ondra samozřejmě taky :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat