Z divokejch vajec

Naši kluci jsou divoši. Chvíli neposedí, pořád někam lezou, odněkud skáčou nebo se aspoň perou. Náš domov rozhodně není klidné místo, žádný klidný přístav - spíš bouře v přístavu :-)

 

Dnes jim taťka povídá: "Kluci, vy jste jak z divokejch vajec!" 

Ondra hned na to: "Taťko, my přece nejsme divokej vajíc!?!"

Po chvilce si Martínek udělal z gauče skluzavku - vylezl nahoru na opěradlo a sklouzl se dolů. Přitom neustále opakoval: "Já jsem z divokejch jajec." 

Na to mu Ondra z chodby odpovídá: "To snad není možný, to snad není možný..."

Máme to tady veselé hnízdo, což?

Podělili jsme se

V sobotu ráno jsme si chtěli s taťkou pospat. Jenže kluci nás přišli vzbudit brzo. Na chvíli jsme je ještě zahnali do pokojíku, jenže bylo jasné, že spánek už nebude. Kluci si tam chviličku hráli, ale po chvilce už zase nechtěli být sami, ťukali na dveře a už už je otvírali.

My s taťkou jsme se jim rychle schovali pod peřinu. Byli vyvalení, hledali nás po celém bytě, Maťa hlásil, že "mamka néééní, taťka taky néééní". Ondra pak šáhl pod peřinu a já na něj vybafla. Nádherně se lekl, Maťa čučel s otevřenou pusou a my s taťkou jsme se hodně nasmáli :-)

Ondra nakonec řekl: "No mamko, kam jste se to s taťkou podělili?"

Trojka č. 2

V pátek se Martínkovi proklubala trojka č. 2, jeho pravá horní. Celkem bezbolestně. Aspoň teda myslím.

Poslední dobou je Martínek dosti ukňouraný :-( Ale mám pocit, že si spíš začal prosazovat svou a jak není po jeho, tak se vzteká, plácne sebou o zem a fňuká či kňourá. 

Nicméně dolní dvojky a trojky jsou v nedohlednu, už to fakt asi budeme muset řešit u zubaře :-( Vůbec se mi tam nechce, docela se bojím, co nám řekne a co zjistí :-(((

Ty jsi tak krásná :-)))

No která ženská by tohle nechtěla slyšet?

V sobotu jsme byli nakupovat a já si v jednom obchůdku zkoušela svetr. Takový barevnější, delší, myslím, že mi docela slušel. Vykoukla jsem z kabinky, aby mě ohodnotil i taťka. Ale Ondra ho předběhl a na celý obchod zavolal: "Mamííí, ty jsi tak krááááásnááááááá!!!"

jéééé, to bylo tak hezký, že jsem měla sto chutí si ten svetr koupit. Jenže stál tisícovku, tak jsem po chvilce váhání přece jen odolala. Třeba se budu Ondrovi líbit i v něčem levnějším :-)

pistol, pistol - jak si vlastně povídáte?

Určitě znáte písničku od dvojice Svěrák-Uhlíř Krávy, krávy, jak si vlastně povídáte?

http://www.youtube.com/watch?v=S32MF97lYHA

No a dnes si tady poskládal ze stavebnice jakoby pistol a najednou slyšíme, jak si zpívá

Pistol, pistol, jak si vlastně povídáte, 

pistol, pistol, jakou máte řeč?

tš-ččč-č, tš-ččč-č, tš-č-č,

tš-ččč-č, tš-ččč-č, tš-č-č,

tš-ččč-č, tššš-ččč-č, tš-č-č, 

tš-č-č, tš-č-č, tš-č-č 
 ..........a míříl a střílel na všechny strany :-)))

Čočková omáčka aneb jak dostat do kluků luštěniny :-)

Kupuju pouze červenou čočku, z "normální" bysme totiž byli děsně nadmutí. No, jsme i z té červené, ale ne tolik :-) Přidávám ji do polívky, dělám čočkové saláty, vyjímečně i čočku s párkem - ale nikdy do ní nepřidávám mouku na zahuštění, připomíná mi to pak hrachovou kaši ze školní jídelny a tu jsem fakt nemusela :-(

Jenže kluci čočku jen tak samotnou moc nechcou. Zvládnou ji v polívce, ale jinak jim asi přijde moc šlupkovitá a suchá. Oni jsou totiž spíš na omáčky a kaše..

No a tak bylo opravdu velkou výhrou, že jsem objevila v jednom časopise recept na čočkovou omáčku. Trochu jsem si ho upravila a je to mňamka, u které se kluci oblizují a oba si přidávají. Navíc je to rychlovka, tak 20 minut maximálně :-)

suroviny

červená čočka - důkladně několikrát propláchnout

mrkev, celer, petržel - pokrájet na kostky

vývar nebo jen voda se solčankou, podravkou či bojonem

bobkový  list, nové koření, drcený pepř (ten být nemusí)

olivový olej

postup

Čočku s kořenovou zeleninou a kořením povaříme ve vývaru (nebo ve vodě a dochutíme solčankou). Množství beru od oka, čočky tak 3/4 hrnku, malou mrkev, kousek petržele, kousek celeru, 1-2 bobkový listy, 2-4 kuličky nového koření, špetku pepře - to je tak porce pro nás tři. O víkendu s taťkou bych dala čočky celej hrnek :-) Až je vše měkké, vylovíme kuličky a bobkový list, přidáme 1-2 lžíce olivového oleje a ponorným mixerem rozmixujeme dohladka. Když je omáčka moc hustá, zředíme vodou. Nezahušťuju ničím jiným, pouze rozmixovanou zeleninou. 

Jako příloha těstoviny nebo bulgur a můžete posypat třeba strouhaným eidamem.

Fantazii se meze nekladou, určitě se k tomu hodí i nějaké maso, třeba kuřecí prsíčka. Ty bych osmahla klidně na cibulce, zalila vývarem a pak přidala čočku se zeleninou a kořením. Před mixnutím maso vylovit a pak zase vrátit zpět do omáčky. Miluju eintopf jídla :-))) 

Dobrou chuť!

Vtípek, co mi přišel emailem :-)

Zvířátka v lese se dohodla, že si postaví sídliště.
Vyšlou do města mazanou lišku, aby tedy sehnala potřebná povolení. Přešel den, dva, tři, týden a liška nikde. Po čtrnácti dnech se vrátí se staženým ocasem a celá zničená povídá: "35 povolení jsem sehnala, ale to 36, nejdůležitější se sehnat nepovedlo."

Poté zvířátka vyšlou medvěda. Není sice nejchytřejší, ale je  nejsilnější, takže  by mohl ledacos zařídit, řekla si. Přešel jeden den, dva, tři, týden a medvěd nikde. Po měsíci se vrátí vyhublý, vystresovaný a říká: "35 povolení  mám,  ale to 36, to  prostě sehnat nejde."

Vtom se přihlásí vůl, že by to zkusil ve městě vyřídit.   Zvířátka se pousmějí a praví: "Ty vole? Když to  nezařídila mazaná liška, ani  silný medvěd, ty tam  nemůžeš uspět!" Ale vůl se nedal odradit a vyrazil do města. Za tři dny zvířátka po ránu vzbudil velký rambajs. Vstanou a vidí v dálce vola, jak si to maže k lesu, za zády bagry,   jeřáby a náklaďáky s pískem.   "Vole, jak jsi to dokázal?"   Jednoduše," povídá vůl, "přijdu na úřad,: otevřu první dveře - spolužák! otevřu druhé dveře - spolužák! otevřu třetí dveře - spolužák .........

Šetření elektřinou

Včera večer jsem ukládala kluky spát, slíbila jsem jim každému pohádku. Oba zalehli do svých postýlek a rozsvítili si nad sebou lampičky. Sedla jsem si tedy napřed k Martínkovi a začala mu číst básničky od Hrubína, takové ty pohádkové o Otesánkovi, o Palečkovi, o Perníkové chaloupce a nebo o Veliké řepě.

Ondrášek chvilku poslouchal a evidentně nechtěl čekat, až dojde řada i na něj a já se přesunu k jeho postýlce.

Takže svoji lampičku zhasnul a hupsnul do postele k Martínkovi se slovy: "Ehmmm, musíme přece šetřit elektřinou!" :-))))

Kvásek a kváskový chléb

Domácí pekárnu už mám doma asi čtyři roky. Ze začátku jsme pekli chleba jako na běžícím pásu a všelijak experimentovali. Začala jsem obyčejným, pokračovala přes podmáslový, pivní, toustový, provensálský. Objevila jsem mazanec a taky výborné těsto na rohlíky. Jenže časem se chleba omrzel, přešli jsme na výrobu nezbytně nutnou, no a minulý rok jsem už nepekla skoro vůbec. Ještě tak umíchat těsto na ty rohlíky a motat do nich anglickou se sýrem :-) Chleba z pekárny totiž chutná jinak než ten z obchodu. Je sice výbornej, zkoušela jsem nejen pšeničnej ale i s přídavkem žitné, špaldové či grahamové mouky, přisypávala všelijaký koření či třeba slaninu, olivy nebo osmahlou cibulku, samozřejmostí jsou semínka. Jenže pořád to není ono. 

Na otázku Proč? je odpověď jednoduchá - v pekárně jsem až doteď pekla chléb kvasnicový.

O tom, že existuje možnost kváskového, jsem samozřejmě věděla. Jednak si na to matně vzpomínám z dob mé pekárenské brigády. K výrobě chleba jsem se tam sice běžně nedostala, zato když jednou kvásek přetekl, povolali mě rádi a já musela dané zařízení a vše kolem čistit. To byl fakt hnus a doteď se oklepu, když si na to vzpomenu. Tu rozblemclou kysele smrdící hmotu cítím všude ještě dnes... No ale o kvásku se píše i v chytrých knihách s recepty, které jsem si koupila či dostala, když jsme pečku pořídili. 

Příprava mi po přečtení návodu a postupu přišla složitá a zdlouhavá, dopředu jsem předpokládala neúspěch, tak jsem se do jeho výroby nikdy nepustila. Ale časy se mění a já to minulý týden riskla :-) Předcházelo tomu samostudium kde jinde než na netu. Doklikala jsem na úžasné stránky paní Alemari http://www.varimezdrave.cz a o přípravě kvásku se tam píše tady.

Alemari popsala přípravu tak dokonale, že to pro mě znamenalo jediné - velkou výzvu. Prostě si to zkusit. No co, když se mi nazadaří, maximálně to vyhodím. No ne?

Velké rozhodnutí tedy padlo někdy před týdnem. Ve středu jsem v DM drogerii koupila jejich sušený kvásek. Tedy pro jistotu dva - stále jsem si nevěřila :-) Začít jsem původně chtěla už ve čtvrtek, ale večer jsem plánovala být pryč, takže jsem začala s oživováním kvásku až v pátek. A to přesně podle návodu. A ono se to povedlo!!! Hmota pěkně bublala a rostla, no úžasný pohled :-) V neděli jsem to ale patrně spletla - měla jsem dosypat asi už ráno, já s tím čekala do večera, takže kvásek přestal bublat a klesl. Nicméně přidáním žitné mouky a teplé vody se proces zase rozběhl. Přes noc mi část kvásku vytekla na linku a zbytek zase klesl. Ale už jsem se nebála, zase přidala trochu mouky a vody a rozhodla se, že pondělí bude ten správný den na definitivní přípravu mého prvního kváskového chleba. 

Krátce po poledni jsem tedy oddělila část kvásku a přípravu už přesunula do pekárny. Zvolila jsem program kynutí těsta. Pekárně jsem trochu pomáhala, protože těstíčko se mi zdálo dost tekuté. Bylo zamícháno a já čekala, co se bude dít. Nedělo se téměř nic, ale k večeru jsem přecejen pozorovala probublávání a lehké dmutí. Bála jsem se, že kvásek zase přestane být aktivní a těstíčko spadne. A tak jsme se rozhodla, že do pekárny naházím všechny další potřebné suroviny a definitivně zadělám na chleba. Bylo cca 7 večer. Těsto je o něco lepivější než u kvasnicového chleba, tak jsem se snažila moc nepodsypávat a věřila chytrým radám na netu :-)

Jenže pečení - podle návodu od Alemari - vycházelo zhruba na půlnoc či krátce po ní. A to jsem se teda na to vybodla. Buď na mě vykynutý chlebík počká do rána nebo poletí. Nad ránem jsem se ale vzbudila (tedy vzbudil mě Martínek, který má vysoké horečky a dnes půjdeme k dr) a celá nedočkavá šla těsto zkontrolovat. Vykynul a nespadnul!!! Úúúúúžasnéééé!!! Načež jsem tedy něco před pátou zapla pekárnu a teď čekám na výsledek. Už to tu nádherně voní :-) Snad to nezakřiknu, ale mám pocit, že se určitě povede :-)

Foto dodám pozděj :-)

Já jsem Maťááááá

Učila jsem Martínka, aby mi řekl, jak se jmenuje. Musím říct, že to pochopil hodně rychle a po chvilce běhal po bytě s vítězoslavným pokřikem "já jsem Maťáááá, já jsem Maťáááá, já jsem MAŤA"

No a dejme tomu, že se jmenujeme Novákovi...

Když mi někdo volá, zvedám telefon a říkám "Dobrý den, Nováková"

A Martínek si to nedávno spojil a povídá "mamka je Nováková" a strašně se tomu smál...  Takže na otázku "Martínku, jak se jmenuju?" se mi dostává odpovědi "ty jseš mamka Nováková" 

"A Marťo, jak se jmenuje taťka?" ptám se dál. "Taťka je taťka Novák."

Ondra Martínkovi nadšeně sdělil: "já jsem Ondra Novák a ty jseš Marťa Novák!"

Martínek se tomu děsně směje, fakt se může uřechtat, když sám říká: "Já jsem Maťa Novák. Já jsem NOVÁK!"

Ale podle intonace je poznat, že se mu to líbí a je na to náležitě hrdej. Ondra samozřejmě taky :-)

Šulibrci

Marťo, jseš prdifuk?

Ne, já šulibrk. Ondra prdifuk :-)

Tak tyhle výrazy se u nás teď staly velmi populární. A začal s tím dědeček :-) Musím říct, že třeba v čekárně u doktorky se tomu smály děti i maminky :-)

Domácí pribiňák

Ondra na to moc není, ale Marťas, ten by se těchto lahůdek ujedl (užral je výstižnější...) Jenže když bych každý den měla kupovat Pribińáčka, Lipánka, Matyldu a já nevím jak jinak to ještě mají pojmenované, to bysme brzo krachli. Marťovi jedno velké balení rozhodně nestačí :-)))

A tak jsem si vzpomněla, že jsem kdysi zkoušela dělat domácí pribiňáky. Zapátrala jsem tedy znovu na netu (jéje, co já bych si bez něho počala), opět spojila vícero rad dohromady a výsledek předčil očekávání :-) Celková příprava nezabere víc než 20 minut včetně vaření pudingu, cenová úspora úžasná a chuť? no budete se oblizovat až za ušima :-)

0,5 l mléka

1 vanilkový puding

2 vaničky tvarohu (já měla tučný a odtučněný)

1 šlehačka ke šlehání

cukr na oslazení - cca 50 g do pudingu, cca 200 g do výsledného "pribiňáčka"

Uvaříme puding a necháme vychládout. V těchto mrazech vychládne na balkoně natošup :-) Poté ušleháme šlehačku, do ní přidáme tvaroh a puding, osladíme a pořádně vyšleháme. Hotovo :-) Marťas snědl cca 400 gramů, Ondra asi 160 - ale to beru jako úspěch :-)

Jen tak pro zajímavost jsem si spočítala cenu...

plnotučné mléko z automatu 1 litr za 15 - tudíž půl litru za 7,50

1 vanilkový puding, cena cca 5,-

tučný tvaroh v akci cca 16,-

odtučněný z Lídla tuším za 12,-

šlehačka na šlehání taky z Lídla cca 12,-

cukr moučka cca 6,- (já dala asi 50 g třtinového, tak to bylo dražší)

celková cena tedy cca 60 Kč, hmotnost je cca 1500 g. 

cena za 80 g (malý lipánek) je tedy 3,20 a za 130 g (velký lipánek) je 5,20. Cena v obchodě cca 12 a 16 Kč, v akcích za míň, ale i tak víc než dvojnásobná... 

Takže je to jasné - budeme je vyrábět doma, zvlášť při Marťovým apetitu :-)))

A ještě dodám kalorickou hodnotu

na těch cca 1500 g je to 10.952 kJ, 85,5 g bílkovin, 112,5 g tuků a 315,1 g sacharidů. Když dám oba tvarohy odtučněné a příště míň osladím, bude to vycházet líp :-) Je to podobné jako ti kupovaní. Ale máme výhodu - je tam opravdu jen to, co jsme tam dali, žádná zákeřná Ečka navíc :-)
 

Jitulčiny majolkové houstičky

Tak vážení, kdo od ledna hubnete, nečtěte dál. Na netu jsem totiž objevila úžasný recept na domácí houstičky. Tady je odkaz. Jsou úúúúúžasné, výborné, no prostě mňamózní :-)

Ale nebyla bych to já, kdybych si recept trošku nepozměnila. Snad se tedy Jitulka nebude zlobit, ale dvě majonézy mi přijdou moc, taky jsem chtěla někam nasypat semínka, dát i jinou mouku... No zkrátka tady je moje lehce pozměněná verze.

250 ml vlažného mléka

1 majonéza Poličanka v sáčku (100 ml, tj. 90 g)

cca 90 g bílého jogurtu Hollandia

400 g hladké mouky

100 g žitné mouky

1 lžička soli

1 lžička cukru

14 g kvasnic

kmín

semínka - sezam, len, slunečnice

špaldová mouka na dosypání do DP

Suroviny dám v uvedeném pořadí do DP, semínka tedy až po pípnutí, program těsto. Určitě bude potřeba ještě podsypat, aby se těsto nelepilo - tak použiju špaldovou moukou, odhaduju tak 50 g - záleží, jak trefím množství jogurtu :-) Možná mi přijdou lepší bez žitné, jen pšenično-špaldový. To ještě vychytám :-)

Houstičky pak motám po vzoru Jitulky - 2x zavážu jak uzel na tkaničce. Dokonce jsem si na několikátý pokus vzpomněla, jak se pletou pletýnky ze čtyř pramenů. A troufám si dokonce tvrdit, že bych zvládla vánočku z osmi! ....jo, to je vzpomínka na studentskou brigádu v pekárně :-)

Jitulka píše potřít vajíčkem a posypat třeba mákem nebo semínkama. Já nepotírala, jen lehce pocákala vodou (aby posyp držel) a posypala sezamem.

A pak mám vychytávku - nedávno jsem si koupila tuhle senzační formu na vláček, tak jsem klukům udělala ještě vláčkové dalamánky :-) Čímpak to asi je, že ty vláčkový chutnaj klukům víc než normální :-))))