Žádné dítě není tak roztomilé, aby matka nebyla šťastná, když konečně usne.
Ralph Waldo Emerson

sobota 30. dubna 2011

To jsi ty!

Celá rodinka snídáme. Vlastně ne, ale už to znáte :-) Já snídám, taťka snídá, Martínka krmím a Ondru neustále pobízíme. Má makovou buchtu a ta mu opravdu chutná, tak to s tím pobízením nemusíme přehánět. Vzorně ji zapíjí hrnkem mléka, které cucá kouzelným brčkem (dnes s příchutí karamelu), takže snídaně probíhá v pohodové atmosféře. Což je moc prima, protože je sobota, víkend před námi a krásně to začíná :-)
Taťka tedy za odměnu půjčuje Ondrovi svůj mobil. Ten si ho okamžitě zkušeně přepíná na focení...

Mobil hned namíří na taťku: "To jsi tyyyy, tati!!!" Cvak. A jak se v mobilu ukáže uložená fotka, tak nadšeně dodá: "Jasněěěě, tatííí, to jsi TY. Chachacha!"
Pak se otočí na mě a jak se mu zjevím na displeji, opět radostně hlásí: "Mamííííí, to jsi tyyyyy! Chachacha!" Cvak. Znovu obrovské nadšení.
A nakonec dojde i na Martínka: "Chachacha, to je Maťa!" Cvak. "Maťo, to jsi tyyyyyy! Chachacha!"

Takže jsme to všichni my a Ondra má obrovskou radost. Chachacha :-)

Mimochodem - "chachacha" on opravdu říká, vůbec nevím, kde k tomu přišel, kde to slyšel nebo viděl.

Žádné komentáře:

Okomentovat