Hody hody.....

A je po Velikonocích...

Přípravy na ně nebyly u nás nijak dramatické, ale přesto proběhly. S Ondrou jsme pilně pilovali básničku, uměl ji perfektně. Taky jsme vytvářeli přáníčka pro ba+dě. Na mně byl návrh a vystřihování, Ondra koukal a taky "tvořil". Na přední stranu lepil vajíčka z vlnité lepenky, kolem pastelkou maloval travičku, pomáhal s výběrem peříček (co tam u vajíček určitě nechaly slepičky). Ale nejvíc ho bavilo dovnitř přáníčka lepit spoustu malých barevných žabiček. To se pěkně vyřádil a bylo na něm vidět, jak je na sebe pyšnej, že mu to tak jde... 

Martínek nás pečlivě pozoroval - pro jistotu jsem ho posadila do jídelní židličky, aby si nepůjčoval ze stolu různé věci potřebné pro naše tvoření. Ale on se tvářil, že chce taky něco tvořit - tak dostal do ruky kreslící kuličku a namaloval svůj první obrázek. Na dlouhou dobu teda poslední, protože po nějaké chvíli byla zmalovaná kromě Martínka taky židlička, tričko, tepláčky a dokonce i zem pod Martínkem, o což se tedy už zasloužil Ondra... 

Vajíčka jsme barvili až o velikonoční neděli u babičky, to nám Ondra taky asistoval. Moc se mu to líbilo a pořád opakoval "já je pak budu papat".  Vajíčka se nám moc povedly, měli jsem barvy s perleťovým leskem a opravdu vypadaly krásně a netradičně. Ondra je pak u druhé babičky s tetou ozdobil nálepkama a pozděj se do nich opravdu s chutí zakousl.

Babička nám sehnala pro kluky žíly pletené z pravého vrbového proutí. Martínek okamžitě pochopil co a jak a šlehání pomlázkou se mu velice zalíbilo :-) Ondra taky pochopil, ale básničku říkat nechtěl, ne a ne a ne. Něco z něj nakonec vypadlo, ale nic moc :-( A přitom natrénováno měl! Že by se náš Ondra začal najednou stydět??? U druhé babičky to probíhalo podobně, šlehat by našim klukům šlo, básničku abych říkala sama. Tak snad příští rok to bude lepší... Zatím se při akci Ondra zmohl na zkrácenou upravenou verzi

Hody hody doprovody,

dejte vejce bílý,

slepička Vám snese za to jiný.

A pak ještě zvedl pomlázku nad hlavu a dodal, že vypadá jak Brumík, čemuž nikdo kromě mě asi nerozuměl, protože jen já jsem s Ondrou prohlížela obrázky na velikonočním multipaku 10ks Brumíků.

Velikonoční pondělí jsme už strávili doma. Ještě v posteli mě všichni vyšlehali a pak po snídani kluci s taťkou vyrazili na procházku s cílem vymrskat jednu moji kamarádku. Básnička se nezadařila ani tam, ale zážitek snad zůstal. Hlavně si ovšem donesl spoustu čokoládových vajíček, velkýho zajíce a pytlík bonbónů, takže celý odpoledne to tu pojídal a od čokolády máme zapatlané kde co :-)

Velikonoční výzdobu jsem doma moc neprožívala. Posledních 14 dní byli kluci nemocní, tak jsem se ani do květinářství nedostala, abych si opatřila aspoň rozkvetlé narcisky za okno... Ale do misky jsem si narovnala nabarvená vajíčka a do proutěného vozíčku dvě krásné kraslice, které mám už spoustu let... No, už nemám. Ondra vozíček vysypal, jednu kraslici jsem zachránila, druhá zamířila k zemi. Ondra koukal na rozbité skořápky a povídá: "To jsem nechtěl" a po chvilce dodal: "A ony nebyly dřevěný???"

Ne, nebyly... Nutno dodat, že nepřežil ani proutěný vozíček, toho se zase ujal Martínek a rozložil ho na základní součástky... 

No nic, aspoň mám příští rok důvod navíc, abych nakoupila nějaké nové velikonoční dekorace :-)