Když jsem byla malá, dělala moje babička úžasnou jahodovou zmrzlinu. Doteď si živě vybavím, jak jsme ji dostávali po troškách do mističky a později i do oplatkových kornoutků. A jak měla babička pořád strach, aby nás z toho nebolelo v krku :-)
Babiččin sešit s receptama mám schovaný a když na to přijde, ráda si v něm listuju a pomlaskávám si nad dobrotami, co babička připravovala. Vrací mě to do dětství, do chalupy k babičce, kde oknem z kuchyně byla vidět celá zahrada. Právě z toho okna jsme na jaře vyhlíželi první sněženky a bledule, na tu zahradu jsem chodívala trhat jahody, prodírala se malinovým bludištěm, obírala rybíz, sem tam zobla srstek a taky se přežírala hráškem :-) Není to zas až tak dlouho, přesto je to straaašně dávno. Když zavřu oči, vidím to jako dnes. Bohužel vím, že ten čas už se nikdy nevrátí, už je to pryč stejně tak jako moje babička...
Když včera Ondra s taťkou přivezli od dědy jahody, bylo mi jasné, že si s klukama zmrzku připravíme. Původní recept od babičky je 300 g jahod, 3-4 lžíce cukru a 1/2 plechovky salka. Já jsem dala víc jahod, celé salko, cukr jsem nepřidávala, zato jsem hmotu lehce zředila mlékem. Vznikl tak hustší koktejl. Většinu hmoty jsem nalila do zmrzlinovače, z části jsem udělala 6 nanuků.
A výsledek? Vynikající! Prostě jako od babičky :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat