Neházejte flintu do žita

Naši kluci jsou celkem bystří, řekla bych určitě inteligentní hoši. Jde jim matematika, nechybí jim logické myšlení. Ovšem, jak se říká - někde přidáno, někde tudíž ubráno...

Ondra dnes měl psát, jaký význam mají známá rčení.

A zcela logicky vyvodil, že Hodil flintu do žita znamená Přestal pytlačit.

Já se budu snažit nelámat nad ním hůl, aby náhodou nevzal nohy na ramena. Naopak, budu doufat, že je chytrý jako liška, že vezme rozum do hrsti a že než řekneš švec bude mu to jasné jako facka. 

Červený diplom

To si takhle jednou večer po čase vezmu kytaru a s klukama zpíváme jednu písničku za druhou. A přišla na řadu i moje oblíbená Promovaní inženýři. Vzpomínám si, že ji hráli  v rádiu někdy nad ránem po mých státnicích, když jsme s mým, tehdy ještě ani ne přítelem (ovšem dnes už manželem - taťkou kluků) seděli v jednom nonstopu uprostřed velkoměsta a slavili spolu mé definitivní  zakončení studia :-)  

A já se ptám Ondry: "Co myslíš, kdo je tu promovaný inženýr?"

Ondra na to, že taťka.

"Správně, a kdo ještě?" ptám se já.

"Ty jsi taky inženýr? Ne, ty nejsi inženýr..."

"To víš, že jsem. Chceš vidět diplom?"

A tak jsem zalovila někam dozadu ve spodní poličce a vytáhla svůj diplom. Kluci si ho zvědavě prohlíželi, a to i proti světlu, protože bylo vidět logo univerzity a fakulty - a tak kluci bezpečně poznali, že je to ručně vyráběný papír z Losin.

No a pak jsem se ještě zeptala, jestli vědí, co znamená červená barva desek, v kterých diplom je.
A na to Ondra rychle a bez přemýšlení odpověděl: "No protože je holčičí!"

Tak asi tak, prostě holčičí :-)
Kéž by kluci jednou, jestli budou chtít, měli aspoň ten klučičí :-)

Zpoždění

Ondra měl vyzvednout v hudebce Martínka, jenže se toulal a později mi doma oznámil:

Já jsem se chvilku zdržel a Martin na mě dlouho čekal.

Blouznění v horečce

Na naše kluky dolehla angína. Ondra ji přečkal jen s nepříjemnou "knedlou" v krku, zato Marťa si tentokrát docela zkusil. Jednak mu bylo špatně od žaludku, bolelo ho břicho a i hlava, no a taky měl vysoké horečky. Tři dny měl 39,5 a srazit to nešlo. Hořel ve dne v noci, zábaly nepomáhaly, navíc sebou začal cukat, což může být dle naší doktorky předzvěst febrilních křečí :-(

Marťu jsem chodila kontrolovat i v noci. Děsně se potil, takže se několikrát za noc musel převlíct. První noc mi přišel docela mimo, jako by někam padal, fakt strašný. A když už se mi ho povedlo přivést jakžtakž do bdělého stavu, tak mi povídá: "Maminko, já nechci abys byla dinosaurus"

Marťa se z toho samozřejmě dostal, kluci už dobrali antibiotika a po odmaroděných jarních prázdninách můžou zítra naklusat do školy. Přišli o příměstský tábor a taky si neužili tu trochu sněhu, co tu tento týden napadla. Nicméně hláška o dinosaurech se bude v naší rodině asi ještě nějakou dobu připomínat :-)

Marťovo přání

Marťa se koukal na film "Děti z Bullerbynu". 
Pak za mnou přišel a povídá:
"Maminko, já bych chtěl jehňátkoooo.........."
a když jsem se moc nadšeně netvářila, tak řekl:
"nebo aspoň štěňátkoooo......."

Až mi ho bylo líto.

Marťo, když bysme měli zahradu nebo aspoň dvorek, chtěla bych pejska taky, to mi věř :-)
Moc Ti přeju, aby se Ti to přání někdy opravdu splnilo!