Jsou chvíle, kdy zjišťuju, že jako "zkušená" matka mám mezery. Že stále existují situace, které by sice už neměly ani překvapit ani zaskočit, nicméně opak je pravdou. A předvelikonoční čas je jedním z těch okamžiků.
Každá máma ví, že by měla snad už od Vánoc vyfukovat všechna vajíčka a pečlivě je schraňovat, protože těsně před Velikonocemi se ve školce (předpokládám, že i ve škole, v kroužcích atd) někde na nástěnce, nejlíp přehlídnutelně, objeví nenápadný vzkaz "vyfukujte a noste" :-)
A tak začne první fáze velikonoční vaječné "diety". My měli smažená vajíčka, palačinky a upekla jsem nějaké buchty. Ono není ani tak problém se spotřebou a množstvím, jako spíš si ve správný okamžik vzpomnět, že těch 5 vajec, co jste právě rozklepli do těsta, mělo být vyfouklých... No určitě to znáte... To jsme pak volali babičkám, přemýšlela jsem i o tom, že poprosím sousedy a uspořádám sbírku vyfouklin. Naštěstí jsme to nakonec zvládli sami :-)
A tak jsme sice na poslední chvíli, ale stále v termínu, donesli do školky potřebný počet "polotovarů". Pak už zbývalo jen čekat, co z toho naši kluci stvoří :-)))) Výtvor Ondry jsme bohužel zatím neviděli - vajíčka si nechali ve školce a ozdobili s nimi strom (či keřík) před školkou. Ovšem až v týdnu před Velikonocema, kdy byl Ondra nemocný. No nic, podíváme se na kraslicový stromeček pozděj. Domů Ondra přinesl aspoň slepičku udělanou z roličky od toaleťáku. Moc hezká, kropenatá :-)
Ale z Martínkova výtvoru jsme byli celí paf. Donesl si ze školky svoji zahrádku se zajíčkem a kuřátkem. Byl na to náležitě pyšný, já a taťka samozřejmě taky :-)
A tak, ač už je vlastně po, nám to neva a přejem všem
----- veselé Velikonoce -----
